• Gaute Heivoll - Než shořím

    Norská knižní událost roku 2010 právě vychází v českém překladu!
  • facebook

    Málokdy se nám podaří komunikovat přímo s tím, komu jsou naše knihy určeny. Buďme v kontaktu!
Nakladatelství Vakát

Jsem německý víc, než chci

Lidové noviny, autor: Ondřej Horák

 

Německý prozaik Daniel Kehlmann (1975) zaznamenal dosud největší úspěch s románem Vyměřování světa, v němž vystupují slavní vědci Alexandr von Humboldt a Friedrich Gauss. Román nyní vyšel v českém překladu.
 
* LN Postavy vašeho románu, Humboldt a Gauss, jsou protiklady – jeden poznával svět díky cestování, druhý nejraději zůstával doma a nahlížel svět odtud. K jakému pólu poznávání světa se přikláníte vy osobně?
 
Jako spisovatel, jehož práce se odehrává v bezpečí pracovního stolu a v hlavě, tíhnu spíše ke Gaussovi a jeho pojetí. Před vlastním psaním jsem to ovšem netušil, dozvídal jsem se to o sobě stále více a více s postupem práce.
 
* LN V knize lze nalézt mnohé autenticky vyznívající pasáže a citáty. Jsou výroky historických osobností vaše autorská licence, nebo jde o věty doložené?
 
Mnohé jsem si vymyslel, ale právě ty nejméně pravděpodobné věty jsou doslovným citátem. Řadu skutečných výroků a událostí jsem nemohl použít, protože by v románu působily nepravděpodobně. Literatura musí totiž působit důvěryhodně, skutečnost tento závazek ovšem respektovat nemusí.
 
* LN Jak si vysvětlujete, že právě Vyměřování světa dosáhlo – na rozdíl od vašich předchozích knih – takového úspěchu?
 
To skutečně netuším. Pochopitelně je to vtipná kniha, současně také dobrodružný román a mnoho lidí knihu čte – přestože je od toho odrazuji – aby se něco dozvěděli o dějinách a vědě. To ovšem nevysvětluje ten ohromující prodejní úspěch v celé Evropě, nejen v Německu. Považuji to za málem zázrak a stále ještě doufám, že se najednou neprobudím a nezjistím, že to byla jenom chyba počítače.
 
* LN Jak na vaši knihu reagovali vědci?
 
Matematici ji mají velmi rádi, přestože Gauss v ní nevyznívá vždycky úplně nejlépe. Ale matematici jsou nepatetičtí lidé a mají – což odporuje vžitému klišé – velice často smysl pro humor. Zlostí bez sebe byli historikové specializovaní na Humboldta. Humboldt je v Německu postava velmi zatížená patosem, národní hrdina a právě v učených společnostech a badatelských centrech, jejichž hlavním tématem je Humboldt, kniha řadu lidí rozzlobila.
 
* LN Humorně jste rovněž postihl právě „německého ducha“: „Prus se taky dokáže zasmát.“ Nakolik jste vy sám „německý“?
 
No jo, jako všichni Němci bych strašně rád vůbec nebyl německý, a jsem německý víc, než je mi to milé. Všímám si toho, když například jednám s Jihoevropany: já plánuji všechno, co dělám, nejsem flexibilní a nejsem tak bezstarostný, jak bych chtěl být. To je zkrátka osud Němců, a tomu není pomoci. Jediné, co možná přece jen může pomoci, je doznat se k tomu. A možná o tom také napsat knihu. A to jsem právě udělal.
 
* LN Ve Vyměřování světa Gauss zmiňuje, že je člověk připoután ke své době: „To nám poskytuje nespravedlivou výhodu před minulostí a dělá z náš šašky budoucnosti.“ Jak jste vy spokojen s dobou, k níž jste připoután?
 
Bůhví, že bývaly horší. A tím nemyslím jen temný středověk. Až příliš rychle jsme zapomněli, že na polovinu Evropy dopadal stín diktatury. Je ale skvělé, že je to pryč, a z této perspektivy jsou dnes věci lepší, než byly před dvaceti lety.
 
* LN V románu se objevují i ironické poznámky na adresu autorů knih o historických osobnostech, např. „...každý trouba za dvě stě let si z něho bude utahovat a vymýšlet absurdní nesmysly o jeho osobě“. Jak jste s tříletým odstupem s knihou spokojen?
 
Upřímně řečeno velmi. Román vypadá přesně tak, jak jsem si ho představoval, když jsem na něm začínal pracovat. A do takové míry se mi to ještě nepodařilo s žádnou knihou.
 
* LN Vrátíte se v následujícím románu zpět do současnosti, nebo budete po úspěchu Vyměřování světa dále takto fabulovat na půdorysu historických faktů?
 
Vyměřování světa je moje šestá kniha. Žádná z předchozích pěti nebyla historická. Psaní o historických událostech byl experiment a v povaze věcí je, že to nebudu opakovat. Ne ne, další kniha se odehrává zase v současnosti.
 
* LN Narodil jste se v Mnichově, ale od šesti let žijete ve Vídni. Jak byste porovnal tato dvě města?
 
Ach, Mnichov není žádné město, ale jen jedno ohromné nákupní centrum. Vídeň ovšem míří stejným směrem, ale přesto to není ještě tak zlé. Ve Vídni člověk ovšem mnohem víc cítí dějiny a také velmi mnoho ze staré evropské temnoty. Mnichov je krásný a provinční a opravdu velice nudný.
 
* LN Oba vědci dosáhli úspěchu poměrně mladí. Není v tom určitá podobnost mezi nimi a vámi?
 
Očividně ano. Ale přísahám vám, že to nebylo plánované. Kdo se chce stát slavným, měl by se spíš stát hercem nebo politikem. Dnes knihy čte tak málo lidí, že ten, kdo se zabývá literaturou, je beztak na ztracené vartě.
 
* LN Gauss o svatební noci vyskočí z postele, aby si zapsal rovnici. Podřizujete i vy svůj život takto výrazně psaní?
 
Gauss se ale zase do postele vrátí a svatební noc pokračuje. Matematika pro něho není důležitější než život – život a práci spojuje. Takový cíl bych také rád sledoval.
 
***
 
Daniel Kehlmann Narodil se roku 1975 v Mnichově, od šesti let žije ve Vídni. Vystudoval germanistiku a filozofii. Debutoval románem Beerholmsova představa (1997), následoval povídkový soubor Pod sluncem (1998), román Mahlerův čas (1999), který v roce 2004 vyšel rovněž česky, dále novela Nejvzdálenější místo (2001) a úspěšný román Já a Kaminski (2003). Největší čtenářský ohlas ale dosud měl román Vyměřování světa (2005), jehož se prodaly již dva miliony výtisků. V překladu Tomáše Dimtera román vydalo nakladatelství Vakát.
 
Foto popis | Mladý a úspěšný. To platí nejen o postavách románu Daniela Kehlmanna, ale i o autorovi samotném.
Foto autor | Repro LN


© 2011 Vakát s.r.o.
| RSS |